Zeměkouli ochladíme!

Zeměkouli ochladíme!

Kořeny inovativního a enviromentálního postoje

Náš rod byl odpradávna spojen s přírodou. Předkové byli známí jako sedláci. Sedlák musí umět číst přírodu a snažit se poznávat její zákonitosti, porovnávat, co bylo a co je, a z toho vyvozovat závěry, jak bude. Sedlák také stále přemýšlí o tom, jak jeho činnost ovlivňuje okolí a co to má za následky. Sedlák se nechá přírodou objímat, poznává její potřeby a pracuje s ní v harmonii.

Můj praděda Bedřich Musil se v roce 1909 vydal cestou průmyslovou. Založil živnost na opravy zemědělských strojů a tím dal základy podnikání v naší rodině. Rodinné podnikání Musilů přerušila éra komunismu a hned po jejím pádu jsem se do podnikání vrhnul i já se svou rodinou.

Začali jsme od nuly podnikat s manželkou a tchánem hned v lednu 1990. Ze staré plechové haly v rozpadajícím se slavkovském cukrovaru se nám s manželkou postupně podařilo vybudovat firmu, která ve své oblasti patří k nejlepším v Evropě. Za přechodem z garáže mezi elitu v oboru stojí téměř každodenní inovace. Postupně se inovace staly naším denním chlebem, a protože inovujeme stále a od začátku, tak se staly DNA naší firmy.

Základem každé inovace je chyba. Chyba je něco, co se vymyká pravidlům. To znamená, že nejdříve musíme poznat pravidla, podle kterých věci fungují, a potom buď začít měnit sebe, anebo změnit pravidla.


Sídlo společnosti LIKO-S ve Slavkově u Brna

Používáním těchto návyků, bedlivým a starostlivým sledováním vlivů okolního prostředí na naši firmu jsme se dostali až do fáze, kdy si troufáme tvrdit, že člověk svou stavební činností zásadně ovlivňuje teplotu svého okolí. Horko, které nás v posledních letech provází v létě, a zvýšená teplota, která zničila naše ladovské zimy a vytváří teplotní výkyvy, které mají na svědomí snižování úrody, nás donutily k zamyšlení, zda by se s tím nedalo něco dělat. Na začátku našeho bádání v této oblasti stála náhoda. Náhoda, která musela přijít.

Vytvořit unikátní budovu znamená porušit pravidla

Naši rodinnou firmu jsme před časem začali předávat našim dětem, předáváním práce a odpovědnosti. Dcera přebírá od manželky péči o naše lidi a syn se zetěm přebírají ode mne naši největší stavební divizi. To se děje zarámováno naší firemní filozofií, která vychází z našich dlouholetých zkušeností. Vychází ze života, který jsme společně žili s našimi dětmi a spolupracovníky.

Rodina Musilovi-Williams na molu před LIKO-Noe

Tak se stalo, že syn Jan začal přemýšlet o tom, jak vylepšit naše inovace v oblasti příček, a napadlo ho, že by tomu pomohlo vytvořit v naší firmě místo, kde by se lidé cítili dobře a nápady z nich jenom tryskaly.

Naše firma roky navrhuje, vyrábí a montuje příčky pro ty nejlepší kanceláře po celé Evropě. Poznali jsme architekty, investory i uživatele kancelářských prostorů. Sami pro sebe jsme si postavili pěknou kancelářskou budovu a všechno dosud dělali podle zásady, že nejdůležitějším prvkem v naší firmě je spokojený člověk. Postavili jsme stovky budov, které byly zaměřeny na člověka. Říkáme jim Živé stavby®.

A najednou s příchodem nové generace do vedení je potřeba vytvořit ještě lepší místo pro práci. Tak postupně, od úvah nad posezením mezi stromy u požárního jezírka za firmou, přes dřevěné molo na střeše naší budovy se slunečníky a nadhledem nad okolím, jsme se dostali až k zastřešenému altánku vybaveném moderním outdoorovým nábytkem. Vždy však v našich debatách hrálo hlavní roli přiblížení našich lidí k přírodě a únik ze sterilního prostředí moderní kanceláře.

Nicméně bylo nutné se posunout od těchto krásných myšlenek do roviny praktické, která znamenala vytvořit prostor, který bude odlišný, blízký přírodě, příjemný, a přitom poskytne základní pracovní komfort bez ohledu na okolní počasí. Dokonce nás napadla i myšlenka, že se můžeme vzdát určité míry komfortu, pokud toto bude vyváženo bezprostředním dotykem přírody. Zkrátka v létě se i při práci s PC mírně ohřát a v zimě trochu více obléci. Změnit pravidla.

V přemýšlení o podobě této nové budovy se základním středem zájmu stal spokojený pracovník. Někdo může namítnout, že to přece je v zájmu téměř každého tvůrce kancelářských prostorů a zvláště v poslední době. Jenže velká většina těchto tvůrců se řídí zaběhnutými pravidly. My je chtěli porušit a k tomu je třeba zjistit, co nám na stávajících pravidlech vadí.

Doba se změnila. Jednou ze zásadních okolních změn je právě změna počasí a delší přístup k přírodě. Je horko a do lesa je z kanceláří daleko.

Co nám tedy vadí v kancelářích? Roky jsme naše zákazníky vedli k tomu, aby se starali o akustiku, světlo a dobrou dispozici. Proto vynikáme na trhu s akustickými materiály, aby se snížila úroveň hluku, proto vylepšujeme naše přestavitelné příčky, aby byly stále krásnější a rychleji přestavitelné a umožnily vytvořit ideální dispozici pracovišť, proto to vše rámujeme kvalitním osvětlením a prosklením.

Ale kde je ta nejdůležitější životní funkce – dýchání? Dobře, nedusíme se v našich kancelářích, ale co nás přitahuje do lesa? Je to dostatek čerstvého a v poslední době hlavně přirozeně chladného vzduchu. A také příroda na dotek. Příroda jsou pro nás především rostliny a čerstvý vzduch.

Jak tedy dostat do našeho nového vývojového centra zeleň na dosah a chladný čerstvý vzduch? To znamená přivést tam vzduch jinak než standardně přes ventilační zařízení a klimatizaci. Jestliže je největším současným problémem se vzduchem na našem pracovišti studeně hučící klimatizace, potom musíme vymyslet budovu, kde nebude třeba v létě vzduch chladit. Porušit pravidla.

Co nám v budově zahřívá vzduch a jak eliminovat zahřívání vzduchu, který přivádíme do budovy? Zkusíme postavit budovu, která nebude potřebovat moderní technologie starající se o naši tepelnou pohodu. Zkusíme postavit budovu, která má přírodní tepelnou stabilizaci. Moderní montovanou budovu, kde technologickou klimatizaci nahradíme přírodní klimatizací.

Unikátní vývojové centrum LIKO-Noe z dronní perspektivy

Jak jsme budovu tepelně stabilizovali?

  • Omezili jsme prosklené plochy na nezbytné, zrušili jižní a ostatní okna nasměrovali co nejvíce na sever a východ.
  • Dokonale izolovali plášť jak kvalitním prosklením, tak nejkvalitnější pěnovou izolací na trhu.
  • Interiér napojili na podzemní část budovy (sklep), kde je v létě chladněji a v zimě tepleji než venku.
  • Vzduch do budovy přivádíme podzemním kolektorem, kde se přirozeně ohřeje či ochladí.
  • Jezírko poskytlo stabilizaci jak v létě, tak v zimě.
  • Ochladili jsme plášť budovy osázením rostlinami – zelenou fasádou, zelenou střechou a novinkou – kořenovou čistírnou odpadních vod na střeše a stěnách (světově unikátní řešení).

Propojení dobře tepelně stabilizovaného interiéru a exteriéru budovy snižuje nároky na technologie uvnitř budovy, umožňuje výměnu vzduchu přirozeným větráním a dává lidem nový prostor pro práci v okolí budovy s dotykem přírody.

Abychom ukázali, že přírodní tepelnou stabilizaci budov je možné vytvořit i v montovaném systému budov, tak naši technici navrhli konstrukci budovy a časový harmonogram stavby tak, že vše bylo dokončeno za 27 dní od prvního hrábnutí do země.

A výsledek byl na světě!

Interiér Zdravé kanceláře roku 2014 LIKO-Noe

Tím výsledkem je, že v našem novém vývojovém centru lidé pracují bez zapnuté klimatizace, mohou si vybrat v létě práci uvnitř nebo vně budovy u zelených fasád nebo na molu u jezírka a v zimě stačí k vytopení ošatka dřeva spálená v krbu. V budově měříme nepřetržitě kvalitu vzduchu a vždy dosahuje těch nejlepších hodnot. Je tam radost pracovat a žít.

Žít nejenom pro lidi v budově, ale i pro další živočichy v jejím okolí. V jezírku nás provokují žáby, prohánějí se rybky a pulci, objevily se užovky, voda je plná planktonu. Vodní rostliny tomu dodávají biodiversitu a vzájemnou podporu. K budově se slétají ptáci, kteří z průmyslové zóny dříve vymizeli. Na květinách na fasádě a na střeše se pasou včely a nosí nám vlastní med.

Stavba může přírodě přinést více než si od ní bere

Před stavbou zde byla mezi halami vysychající louka, která bez zalévaní nebyla schopná vegetovat. Nyní je zde oáza života. Na parcele je pro život lépe po stavbě, než bylo přední. Při posuzování vlivu stavby na životní prostředí je zkoumáno, zda negativní vliv projektu nepřekročí stanovené hranice. Nově můžeme stupnici posuzování vlivu na přírodu obrátit – posuzovat stavby podle toho o kolik pozitivně vylepšují vliv na životní prostředí. To je další změna pravidel stavění.


Vývojové centrum LIKO-Noe v plném rozkvětu

Čím je to dáno? Tím nejdůležitějším faktorem je voda. Voda je to, co dává život rostlinám na budově a v jejím okolí. A rostlina nasycená vodou je nejlepší klimatizační jednotkou. Rostlina dává život živočichům, mezi které patří i člověk. Voda a rostlina jsou základem života a stavby jsou základem bytí lidí. Stavby a rostliny se musí spojit k tomu, aby se člověk se všemi jeho potřebami stal středem zájmu návrhářů budov. To je další zásadní změna pravidel.

Většina lidí je dnes zavřena na téměř celý život ve skylabech. To jsou stavby, které jsou nabité výkonnou technologií, která má za úkol izolovat lidi od okolní pouště. Zdá se, že jedině v takových budovách mohou lidé přežít. Skylab je však z podstaty zařízení jenom na omezenou dobu.

Často se setkáváme s dotazy na ekonomickou návratnost takto stavěných domů. Tepelná stabilizace budovy a jejího okolí sníží zásadně náklady na chlazení a vytápění. Tím se však zabývají technologové budov již řadu let. Čím se však musíme nyní zabývat, je ocenění spokojenosti lidí, snížení jejich fluktuace a ocenění lepšího zdraví pracovníků.

A dalším faktorem, který ještě nemá ekonomické ocenění při posuzování vlivu stavby na životní prostředí, je množství tepelné energie, které stavba vyzařuje, a tím zahřívá své nejbližší okolí a atmosféru.

Na to vše ještě nejsou vzorce, a to je další změna pravidel posuzování staveb.

Lokální řešení s globálním dopadem

Po třech letech sledování provozu projektu LIKO-Noe jsme dospěli ještě k dalšímu závěru. Tímto způsobem by se dala ochladit naše planeta. A to by byla opravdu velká změna pravidel.

Zkusme si nejdříve projít, podle jakých pravidel nyní funguje příroda s ohledem na stavění.

Na zemi dopadá obrovské množství energie ve formě slunečního záření. Aby se tato energie dopadající na zemský povrch neproměnila v tepelnou zkázu, vytvořila příroda vynikající obranu pro život na zemi – rostliny, které zadržují vodu. Odpařováním vody, kdy se mění její skupenství z kapalného na plynné, dochází k ochlazování. Rostlina napuštěná vodou je nejlepší klimatizační jednotkou. Voda a sluneční záření podporují růst rostlin a rostliny podporují vznik a růst živočichů, mezi které patří i člověk.

Co v přírodě dělá člověk stavěním domů, hal, zpevněných ploch a silnic? V místě, kde vznikne stavba, vypne přírodní klimatizační jednotky, vodu dopadající na tyto plochy odvede jinam, většinou kanalizací do zregulované řeky a řekou rychle mimo území do moře. Tím se naruší přírodní rovnováha a není to ničím kompenzováno. A tak vznikají vyprahlá území.


Schéma přírodní klimatizace

Dále musíme připustit, že střechy a zpevněné plochy se vlivem slunečního záření rychle zahřívají a vyzařují teplo do okolí. To znamená, že stavěním nejenom vypínáme klimatizaci, ale navíc ji nahrazujeme tepelnými radiátory. Za vydatného slunečního záření má jeden m2 střechy výkon až 1 kw. Stavby se zahřívají a hřejí svoje okolí. Věnujeme se měření teplot v okolí staveb a vidíme, že aglomerace mají v létě stejné teploty jako poušť. Jak je známo, na poušti neprší. V případě stavební pouště to dokladují záznamy ČHMÚ, které ukazují, že nad našimi městy prší o mnoho méně než v jejich okolí. To znamená, že stavební radiátory jsou opět méně ochlazovány a horko stoupá.  V Česku se nyní dle údajů ČSÚ stavební poušť šíří rychlostí až 10 hektarů denně. Stavění nezastavíme, je potřeba změnit pravidla stavění.

Proč si myslíme, že stavění má globální dosah na teplotu? Vede nás k tomu tato úvaha:

Jestliže je nyní zastavěno cca 5 % zemského povrchu, tak je to půdorysná plocha staveb. Mnoho staveb má vyšší boční stěny, než je půdorys. To zejména platí u městské zástavby, která vyzařuje největší množství tepla. To znamená, že radiační plocha staveb může být až 10 % zemského povrchu.

A nyní si představme zahrádku o rozloze 10 x 10 metrů. To je 100 m2. 10 % z její plochy necháme osadit radiátory, které za nejvyššího slunce zapneme na 70 °C a k tomu ještě pustíme fén – vítr, který teplo distribuuje po zahradě. Jak bude vypadat vegetace na této zahradě? Brzy bude ze zahrady nejdříve step a potom poušť. Život na ní zanikne.

Nechová se naše zeměkoule stejně jako tato zahrada?


Schéma oteplování krajiny

Měřením na budovách v naší firmě jsme zjistili rozdíly mezi plochami nechráněných střech a našimi zelenými střechami až 50°C. Tento rozdíl teplot je měřítkem tepelné energie, kterou budovy vyzařují do svého okolí. Energie, která se podílí na oteplování atmosféry. Jenom v České republice, když zasvítí slunko na zastavěné plochy, se tak uvolňuje do atmosféry energie, kterou vyprodukují 2 elektrárny velikosti Temelína. K tomu nám každým rokem chybí stále více povrchové vody, která se od nás rychle spláchne. Zásoby vody v mělkých vrtech již roky klesají. Tím se ztrácí voda dosažitelná pro kořeny stromů. Se stromy mizí život.

Řešení existuje

Aby se dalo aplikovat, musí se změnit pravidla. Dokud je nezměníme, poušť se bude dále šířit. Pokud existuje naděje na záchranu, není možné ji nezkusit. My tu naději přinášíme.

LIKO-Noe ochlazuje celé své okolí, pohlcuje CO2, vyrábí kyslík, absorbuje hluk a prach. Snížení teploty v okolí této stavby je tak významné, že nemusíme interiér budovy chladit, a přesto se tam dá celé léto pracovat. Ve vedlejší správní budově, postavené podle starých pravidel, nám v horkých dnech běží klimatizace od rána do večera.

To dokládá účinnost tohoto řešení, která předčila veškerá naše očekávání. Je to tím, že při provozu takové budovy máme k dispozici velké množství vody. Jednak je to srážková voda, která dopadne na zastavěnou plochu, a dále je to voda, kterou potřebují lidé ke své každodenní činnosti. Tato voda se dá zbavit nečistot přímo u stavby a použít ji ihned k závlahám rostlin, které na stavbě nebo v jejím okolí budou ochlazovat klima. Pro tento účel jsme vyvinuli a odzkoušeli střešní a stěnovou kořenovou čistírnu odpadních vod. Tato technologie vodu z toalet v budově nejen kvalitně vyčistí, ale zároveň stavbu ochladí a ozdobí ji růstem vodních rostlin.

Voda se do budov táhne za lidmi. Každý člověk denně potřebuje několik desítek litrů vody. Je to jako by s lidmi přišel déšť. Pokud voda od lidí zůstane využita v místě stavby, podaří se nám zasévat déšť. Podmínky pro počasí vytváříme dole na zemi.

Z hlediska vlivu staveb na oteplování máme dvě možnosti. Buď tento problém budeme bagatelizovat a čekat, jestli k ochlazení okolo našich staveb a domovů dojde opět vlivem globálních přírodních procesů, nebo začneme uvažovat o tom, jak zemský povrch ochladit a hledat k tomu řešení.

Pokud od jednoho dne budou všechny nové budovy vybaveny zelenými střechami, zastavíme šíření pouště, a pokud k tomu přidáme ještě alespoň část obvodového pláště s rostlinami a tím přírodě dáme více zelené absorpční hmoty, než jí stavbou vezmeme, život se do zastavěných lokalit postupně začne vracet. K tomu je třeba zadržovat právě v místě staveb co nejvíce vody, ze které mohou prosperovat stromy, keře a další rostliny. Ty potom poskytnou stavbám, městům a lidem v nich potřebný chlad. Stavby jako radiační zdroje tepla přestanou zatěžovat svoje okolí. Dokážeme je uchladit.

Obrátíme tím směr změny vývoje teploty na zemi naopak – tentokráte k lepšímu. Dáme přírodě vědět, že nám na ní záleží a ona nám to vrátí. Příroda se do našeho úsilí ráda zapojí.

Volba, která před námi stojí, je – poušť, nebo ráj? Zdá se, že je poslední čas, kdy si můžeme budoucí vývoj sami zvolit. Pokud tak neučiníme, tak vše směřuje k tomu, že za pár dalších let proces šíření stavební pouště a s ním související nárůst oteplování již nebude lidmi zvratitelný.

Více o Živých stavbách a našich zelených fasádáchzelených střechách kořenových čistírnách najdete ZDE!

Ing. Libor Musil | Předseda představenstva

LIKO-SZasedacka rokuCZGBCAMSP