Ohlédnutí se do historie přináší řešení pro budoucnost. Jaké, to se dočtete v úvaze, kterou vám ke Dni vody přináší kolega z divize Živých Staveb, Rostislav Dvořák.
"To, že pro přírodu je voda naprosto nepostradatelnou substancí, není asi pro nikoho z nás překvapením. Věděli jste ale, že voda stojí i u zrodu lidské civilizace? V dobách, kdy byly zakládány první obydlené osady, osidlovali naši předkové místa právě u břehů sladkovodních toků a jezer. Proudící voda sloužila lidem jako zdroj síly, kterou bylo snadné využít pro pohon prvních mechanizovaných strojů, v deltách řek bylo vždy možné narazit na úrodnou půdu. Vodou byla napájena domestikovaná zvěř, byli, jsou a budou na ni odkázáni i lidé.
S rostoucí lidskou populací se ale začaly objevovat také problémy, které bránily jejímu dalšímu rozvoji. Houstnoucí civilizace koncentrovaná na malých, osídlených územích začala produkovat větší množství odpadu, něž zvládalo okolní prostředí zpracovat, a s tím udeřily i související morové rány. Tato choroba se začala rychle šířit celým světem a jen stěží bylo možné před ní uniknout. Nemoc se závratným tempem šířila mezi lidmi, ale k jejímu šíření přispívali hlavně potkani, kteří opanovali stoky tehdejších metropolí. Teprve později vyšla najevo příčina šířícího se moru a vznikla snaha zabránit těmto hlodavcům, aby se v městských stokách nadále šířili a rozmnožovali.
Obrovskou výhodou v té době disponovala města, která měla možnost odvádět odpadní vody do okolních rybníků, řek či mokřadů, které fungovaly obdobně jako dnešní kořenové čistírny. Odkanalizování měst tehdy velkou měrou přispělo k záchraně situace a dodnes je i u nás patrné, jak voda přispěla k zachování tehdejší kultury až do současnosti. Pro zajímavost můžeme uvést historická města jako Telč, Český Krumlov, nebo Jindřichův Hradec, jejichž historické centrum je vždy obehnáno meandrem řeky nebo kaskádou rybníků, kam bylo možné odpadní vodu z města odvádět. Díky tomuto hospodaření s odpadní vodou se tak morová rána městům vyhnula a nikdy nevznikla nutnost vypalovat je ohněm. Tato místa se tak dochovala ve své původní podobě až dodnes.
Poučeni historií nakládáme podobným způsobem s odpadní vodou i my. V rámci budovy LIKO-Noe zpracováváme vyprodukovanou odpadní vodu na moderní kořenové čistírně, kterou představuje horizontálně protékané kořenové pole na střeše budovy a vertikální filtr na jejím plášti. Vyčištěná odpadní voda je následně odváděna do retenčního jezírka, odkud je možné čerpat ji k závlahám. Samotná čistírna navíc působí jako krásný přírodní prvek, který zmalebňuje okolí budovy a přispívá k jejímu ochlazení.
Více o Živých stavbách a našich zelených fasádách, zelených střechách a kořenových čistírnách najdete ZDE!
Rostislav Dvořák
produktový manažer Živých staveb